fragment z obrazu 3:
Soclawski stojí za oknem poradny.
Zase se trochu skrývá. Zase mu zbývá až moc odkrytého těla k
dokonalému skrytí. Je viditelně velmi unavený. Rozchuchané vlasy
si občas promne rukama.
Soclawski: Soclawski má padla a když
má padla, je normální. Soclawski ví, co to je být normální,
protože to, co slyší v práci, není. To ještě ví. Ví to, On,
a ví, kde je. Stojí za oknem a když se píchne prstem
píchne se prstem do hrudi
bude spojitý. Bude Onon. On zvenku
slepený k sobě, v sobě On.
Zasměje se.
Já.
Mám padla.
Kdo s tím umí skončit, umí.
Poodhrne záclonu, jakoby něco
spatřil. Nebo někoho.
A když to nejde, překlop popel na
nic. Zařvi.
Záclona nahoře se zavlní, pohne.
Nebo ne.
Žádné komentáře:
Okomentovat